Chodba k třídám

*Chodbou provhází volným, líým krokem. Z pusy mu trčí bílá tyčinka od lízátka, které povaluje v ústech, ruce má zaražené v kapsách džín, které zřejmě našel někde v popelnici a každým krokem chodbou zaduní dopad těžkých bot. Na sobě má ještě černou košili a tričko, na kterém je nápis System of a down. V obličeji vypadá lehce nasupeně, zřejmě neměl zrovna dobrý den, a navíc po škole už nějakou tu chvíli bloudí.*

"No hlavně jsem přemýšlela"povím s rychlým úsměvem"a copak tady děláš ty??nejsem totiž moc zvyklá vidět v noci moc lidí."zasměju se a dřepnu si abych jí viděla do očí.

Piš ve třetí osobě, je to v pravidlech :)

ok :D

*Zmateně vzhlédne, když zaslechne cizí hlas. Všimne si hnědovlasé dívky v černých šatech.* A-ahoj. Já jsem Sayuri, Sayuri Hanako.*dodá rychle i své příjmení s nervózním úsměvem.*Co tu tak pozdě děláš?*zeptá se zvědavě, i když věděla, že na to samé se jí Yuuki taky mohla zeptat. Stále seděla na zemi.*

Všimne si dívky a automaticky se usměje."Ahoj, jsem Yuuki a tvé jméno?"zeptá se a podívá se na dívku v modrých šatech a červenou stuhou.

*Už zase neměla co na práci a tak se potulovala po chodbě. Ještě než vůbec vešla do školy, rychle si ofinou pořádně přikryla čelo; co kdyby někoho potkala. Ve vlasech měla svoji rudou stuhu a na sobě lehké světle modré šaty, které často nosívala. Hnědovlasé dívky, co se tu procházela, si nevšimla. Nepřítomně se svezla na podlahu, a jako vždy začala snít a přemýšlet. Touhle dobou nedělala nic jiného.*

*prochází se po chodbě.vidí spoustu tříd, ale neopovažuje se do nich vejít.Prohlíží si podlahu upřeným a skoro nepřítomným výrazem.Má na sobě své černé šaty a černé boty.Samozřejmě se jí houpe na levém rameni červená látka s vyšitou růží*

*Pokýve hlavou.* Ano, vycházíme dobře. *Řekl a s pohledem upřeným kamsi do zdi, která je naproti jemu a poslouchal ji. Poté pohlédl na papírek, který mu strčila do ruky. Mírně se pousmál.* Ahoj... *Rozloučil se, papírek si dal do kapsy a svým pomalým krokem odešel.*

Jo ... jednoho otravnýho bratra. *ušklíbne se, ale pak dodá* ale bratr je bratr. Asi bych bez něj žít nemohla. *zamyslí se, vlastně víceméně byli už od narození spolu, až teď z nějakého důvodu každý chodí do jiné třídy. Možná je to dobře.* Vycházíte se sestrou spolu dobře? *vlastně si ani neumí představit jaký to je nemít dobré vztahy se svým sourozencem, nikdy se nesetkala s nikým, kdo by ho vyloženě nenáviděl. Potom jí pohled padl na veliké nástěnné hodiny.* Sakra, za chvíli mi začíná kreslení... *rychle sáhla do kapsy, kde našla propisku a v druhé malý bloček, ze kterého vytrhla kousek papíru, kam následně napsala svoje číslo.* Jestli se někdy budeš nudit, tak mi napiš. Zatím se měj. *usmála se na něj a strčila mu do ruky papírek, potom se otočila a rychle se rozběhla do části školy, kde probíhají kroužky.*