Skříňky

*celkem ji to naštvalo* A ty- ty ji máš hodně r-r-rád?*zeptala se a sklopila zrak*

*Pohled opět sklonil k zemi.* Já... *Podíval se na ni.* Já totiž n-někoho mám. *Řekl a pohled opět sklonil.*

*zamračila se*Ale proč?*stále ješte veselým hlasem se zeptala. Zajímalo ji to*

*Zahleděl se do země.* Já... *Začal, podíval se na ni a po krátké odmlce pokračoval.* Já... nemůžu. *Řekl a zavrtěl hlavou.*

*smutně se na něj podívala*Co se stalo?*kousla se do rtu a podívala se na něj smutně. Oni běhal kolem skříněk a všechny očuchával*

*Polibek ji opětoval, ale po chvíli si uvědomil, že by neměl a tak se o d ní bezeslov odtáhl.*

*usmála se. Líbil se ji a tak se k němu natiskla co nejblíž to šlo a svymi rty se přiblížila k těm jeho. Políbila ho vášnivě a s pomocí jazyka*

*Pohled nechal při zemi a mírně se pousmál.*

*pousmála se* Nemáš za co*mrkla na něj. Popošla k němu co nejblíž*

*Trhl sebou, když se dotkla jeho tetování. Cukl očima na její ruku a potom na ni.* D-díky. *Vykoktal ze sebe a sklopil pohled k zemi.*