Skříňky

*Pousmál se a pohladil ji po zádech.* A noha je už lepší? *Zeptal se po chvíli uvažování.*

*přitiskla se k němu a ruce měla kolem jeho krku,kam si taky položila hlavu, takže jednu ruku musela trochu šoupnout*

*Na chvíli se zamyslel, ale nenapadalo ho, co říct, tak radši mlčel. Pouze hleděl na Ayaku.*

*byla trochu překvapená a udivená z dnešního dne. Nevěděla co říct. Kdyby ten papír nechala na zítra,nic by se nestalo*

*Zadíval se jí do očí a po jejích slovech se usmál. Sice stále mlčel, ale ulevilo se mu.*

*usmála se. Byla ráda, že se to vyřešilo. Tam kam mu dala facku ho pohladila*Věřím ti*dodala ještě a podívala se mu do očí*

*Ruce jí dal okolo pasu a pousmál se. Byl rád, že to řekla takto. Trochu se od ní odtáhl a prstem pravé ruky jí setřel slzy.*

*byla ráda, že ji chytil. Trochu překvapeně se na něj podívala* Takže je to vlastně na mě,jakou variantu si vyberu..*zamumlala, stále trochuv šoku. Po delším přemýšlení se mu vrhla kolem krku* Já tebe taky*dostala ze sebe a usmála se*Asi*vlastně to neřekla, jen v těch slovech otvírala pusu*

*Když padala, zachytil ji.* Asi mi po tomto už věřit nebudeš, ale... *Odmlčel se a zadíval se na ni.* Myslíš, že bych tu něco takového udělal? Vždyť tě miluju... *Dořekl.*

"Trochu úbohá komédia..." *zamumlal si Blue popod nos, ako obvykle si nasadil na uši svoje slúchadlá a zapol hudbu úplne na maximum. Venoval chlapcovi ľútostivý pohľad, pretože neznášal bezvýchodiskové situácie a vypadol spolu s Moon z tej prekliatej chodby*