Jídelna

Kdo si vůbec myslíš, že jsi? *vyplázne na něj jazyk, v hlavě mu začne šrotovat, co by mu mohl provést, ale nepochybně se to zase obrátí proti němu.* Ty! *ukáže si na něj prstíčkem, jelikož rád ukazuje na lidi.* Už se ke mně nepřibližuj.*nikdy s ním v té cukrárně neměl začít mluvit, nikdy!* Jinak se ti stanou zlé věci. *ani netuší, o co se vlastně pokouší, on mu to vůbec neulehčuje, vůbec neví, co si myslí, o co mu jde. Myslel si, že jsou přátelé, ale pak si z něj takhle začne dělat srandu. Možná by mu to měl všechno hezky od plic říct, ale ... on by to všechno otočil proti němu. Snažíš se před vším utéct, Haru? Ozval se jeho vnitřní hlas a on ho razantně umlčel. Tohle je už moc i na něj, sbohem poklidné dny s dorty.*

*Pozoruje Haruův výlev s škodolibým úsměvem na rtech. Když se zmíní o první puse neodpustí si poznámku.* Bylo mi potěšením *Usměje se a otcovsky poplácá Harua po zádech. Pak se zadívá na teď už vychladlé jídlo a talíř s ním vrátí zpátky na tác. Zastaví se ale v půlce pohybu a podívá se na Harua.* Nebo tam ten talíř dávat nemám? *Zeptá se, ale nakonec ho tam položí, jelikož nepočítá s tím, že by mu skrček odpověděl. Mezitím Kioshi stále primitivně čučí do stolu, kam si začne prstem kreslit obrázky.* Jo, dobrý. Co u tebe? *Zeptá se tou nejdednoduší otázkou, co ho napadla.*

*Chihiru se rozloučí s tím, že jí za chvíli začíná malování a vyjde z jídelny. Haru na ní mávne a řekne jí, ať pak na něj počká před školou a podívá se na Kentara, který něco řekl, ale vzhledem k randálu nepostřehl co, zrovna se ho chtěl zeptat, co že to říkal, když si ho přitáhl k sobě a políbil ho, a ne jenom tak, ten zmetek použil dokonce i jazyk. Haru cítil jak rudne, ale nezmohl se na nic než se nechat a pakještě dlouho jenom zaraženě zíral, než se vzpamatoval.* C-Co si myslíš, že děláš?! *ovládne chuť ho tím tácem vzít po hlavě. Jo, může si za to sám, že ho provokoval, ale proč to udělal? To prostě nemůže nikdy ustoupit. On vlastně ani neví, proč je naštvanej, jestli kvůli tomu, že ho zase dostal, nebo že by mu nevadilo kdyby mu dal tu pusu znova. Když o tom, tak přemýšlí...* Né, ty zpropadená kočko, to byla moje první opravdová pusa.*zkříží dlaně na stole a položí si na ně obličej, protože se na něj nechce dívat. Dnešek už nemůže být horší.*

*Přikývne a stáhne ruku. (Já, to je nuda..)pomyslí si a rozhlédne se. Prokřupe si krk a znovu se rozhlédne. Zadívá se naproti, na Kioshiho.*Hm.. A jak se máš?*pousměje se a podepře si rukou bradu*

*Krátce přikývne, jako že slyšel a sedne si naproti. Vlastně ani neví, proč sem šel, když tam si mohl v klídku a pohodičce dojíst ty br... ne, ty brambory by nežral ani za zlatý prase.* Kioshi. Usui Kioshi. *Řekne a ruce nechá položené na stole. Kouká na bílou desku a přemýšlí.*

*když k němu přijde ten kluk (Hm. Hezkej..) zakření se a přikývne. Pokývne hlavou naproti němu, pak mu podá ruku.*Jsem Maro, ty?*usměje se na něj*

*Haruova odpověď ho, jak se zdá, překvapí. Ale zároveň ho osvítí svatá Marie a... dobře, Marie to asi nebyla vzhledem k tomu, co se chystá udělat. Možná nějak bůh...úchylnosti? Zasměje se v duchu a sundá z tácu, na kterém si přinesl jídlo, talíř se zbytkem brambor. Krátce se podívá na Chihiru. * Prosím tě Chihiru-chan, mohla by sis sednout na chvilku ke Kioshimu. *Zeptá se mile - no, řekněme, že si Chihiru přesedne.* To myslíš vážně? *Zeptá se, čistě aby se ujistil. Jeho plán je prostý a až trapně jednoduchý. Když si Haru chce znovu zopakovat situaci, co se odehrála na stromě na hřišti, proč mu nevyhovět? Dřív než se Haru stihne na něco vymluvit si ho jednou rukou za tričko přitáhne blíž, zatímco druhou rukou udělá z tácu "oponu" mezi nimi a zbytkem jídelny. Pak Harua políbí. A zapojí do polibku i jazyk, což Haru předtím neudělal. Pak se stejně rychle odtáhne a tác položí zpět na stůl. Spokojeně se opře ruku o stůl a podepře si hlavu, jako by se vůbec nic nestalo. Podívá se na kluka, co před chvilkou odpálkoval Chihiru ale moc dlouho ho nepozoruje. Znovu až potom, co k němu přijde Kioshi s tím, jestli si může přisednout.*

*chvíli ty dva poslouchá, ale pak toho nechá. Když na něj ta dívčina zavolá, podívá se na ní.*Ne.*řekne krátce a - chladně. Dvěma prsty přelomí párátko. Jemu je jedno že se ta dívka nudí.*
// to: a - chladně. :D to se teď momentálně k němu hodí xDD

*Chihiru stále nechápe, co se děje, ale ona a Haru jsou svým způsobem propojení, takže má takové menší tušení. Rozhodne se to nechat volně plynout bez dalších jejích zásahů a přesedne si tentokrát tak, aby seděla vedle Harua z druhé strany a tím pádem zůstane mezi ním a Kentarem mezera. Stočí pohled k nově příchozímu, který si sedne dál od nich. Kioshi taky nejeví žádný náznak konverzace a ona se rozhodně nehodlá nudit.* Pane chladný, nesednete si k nám? *zeptá se ho doufajíce, že by mohl nějak oživit tuhle polomrtvou konverzaci, jelikož ty dva blbci vypadají až moc zaujati sami sebou. Haru si mezitím prohlíží Kentara naštvaným pohledem, rozhodně nečekal, že mu to celý zkazí, chce si hrát, tak fajn.* A co když jo? *pousměje se a přisune se blíž, protože jeho sestra si zabrala druhou půlku lavičky. Tohle je vážně nesmyslná situace, ale on tentokrát vyhraje.*

*Natáhne ruku tak, jako by chtěl obejmout Chihiru, ale místo toho strčí prstem do zaraženého Harua. Když z něj začnou vypadávat moudra pobaveně se zašklebí.* Jasně, vymyslel jsem to já...a...klidně si to rád zopakuju. *Řekne, jelikož tušil, že Haru čekal, že to bude zapírat. Muhaha... jak on je vychytralý. Musí se pochválit za to, jak Harua zase dostal.* Máš zájem? *Zeptá se Harua a nakloní se blíž k Chihiru, tudíž i blíž k Haruovi. Kioshi si mezitím hledí stále svého, na Kenatorovu zmínku o něm nezvedne ani hlavu. Což ale teď udělá, když vidí, že Kentaro se k něčemu podlému zase chystá. Krátce se podívá na dívku, o které už ví, že se jmenuje Chihiru, ale nevěnuje jí moc pozornosti. To vlastně nikomu. Zaujme ho mladík, který právě vešel do jídelny. Už ho viděl několikrát. Rama, Ramu, Maru... nebo tak nějak se jmenuje, teď si nebyl jistý. Jo Maro. Teď se určitě trefil.*