Skříňky

*pozorně ho pozorovala a trochu jí ho bylo líto. Položila mu ruku na rameno* Já jenom, že ono je to trochu deprimující*pokusí se ho nějak uchlácholit. Pousměje se *Asi jsem otravné, ale odpovíš mi?*prostě se ho musela zeptat a pokusila se o vstřícný, milý tón*

*Překvapeně se na ni podíval.* No... e... promiň. *Vykoktal ze sebe nakonec a sklopil pohled před sebe.*

*protočila očima.* To nemůžeš odpověděd přímo?!* vyjela na něj a probodla ho pohledem. Vůbec ho nechápala a dneska ji celkem štval*

Rád? *Zopakoval po ní s trochu překvapeným tónem v hlase.* Je to různé... *Odpověděl opět nepřímo a porčil rameny.*

*trochu se na něj zamračí. Nelíbí se jí jeho chování- takové unuděné. Ale stejně ji zajímal a tak se ptala dál* Co máš rád?*pousmála se a přisla k němu blíž*

*Pohledem přejížděl zem a jen tak přikyvuje, což mělo tentokrát být,že ji poslouchá. I když tak úplně tomu nebylo. Sice ji poslouchal, ale jen tak napůl. Potom pohled zvedl k ní.* 16 *Odpověděl jednoslovně a pozoroval ji.*

*pousmála se. On asi jejím vyzvídáním nebyl nadšený, ale co. Ona pokračovala* Já taky, ale starší. Kolik ti vlastně je?*zeptala se a snažila to tipnout*

*Na její odpověď nejprve pokýval hlavou na znamení, že slyšel nebo něco takového. Poté se na ni podíval.* Mám... *Letmo přikývl.* Mladší sestru. *Dodal.*

*tuhle reakci nečekala a sama odpovědela stroze* Hm.. Docela to ušlo*pousmála se. Dnešek nehodlala věnovat mazlení, spíš otázkám* Já o tobě vlastně nic nevím*podotkla rozmrzele* Máš sourozence?*začala se svými výzvědami a tajemně se usmála*

Tak nějak... *Řekl, když ho doplnila. Po otázce, která mu byla položena pokrčil rameny.* Jako každý jiný den. *Odpověděl nepřímo, ale jemu to tak vyhovovalo.* A ty?