Dvůr

*povzdechl si* Asi nemáš rád focení, co?*pronesl potichu a omluvně se usmál se*Mimochodem jsem Kirito*pousmál se*

*Vzhlédne k ní.* Ahoj. *Pozdraví ji a pousměje se. Poté si všimne příchozího kluka s foťákem. Povzdychl si - focení nesnášel. Když ten kluk přišel a pozdravil, letmo si jej prohlédl.* Ahoj... *Pozdravil.*

Asi určitě.*řekne už trochu se statečnějším úsměvem.*Měj se.*řekne ještě a tichým krokem, skoro jako by se ani nedotýkala země pomalu odchází, broukajíc si jednu melodii, jako duch.*

*uvolněným krokem došel na školní dvůr. Na sobě měla kostkovanou košili a tmavší džíny. V rukou držel jako vždy svůj foťák. Prohlédnul si celý dvůr a zamračil se. Před sebe si dal foťák a hledal něco na vyfocení. Usmál se, když našel zajímavé místo a začal fotit. Když objektiv namířil na dva- holku a kluka, a vyfotil je, v duchu se proklínal. Už zase fotil lidi bez dovolení, jenže ta holka byla roztomilá a tak udělal pár záběrů na ni. Potom se k těm dvoum vydal* Konnichiwa*usmál se a foťák už neměl před obličejem*

*Pokýve hlavou, což mělo být, že slyšel. Poté se na ni podíval.* Asi...? *Zopakuje po ní.*

Asi bych už měla jít...*řekla jen tak do vzduchu, koukajíc na oblohu, připravena vykročit k domovu, ale stále tam jen tak seděla.*

*Ještě jednou ucukl pohledem na ni, ale poté před sebe. Nic neříkal, jen pozoroval... no, vlastně nic nebo nikoho určitého. Jen tak hleděl před sebe.*

*Odehnala červenou barvu z tváří a trochu jí zarazila Takeshiho odpověď, i když nevěděla proč. Tak trochu to tušila. Vzhlédne k obloze, ale už se neusmívá.*

*Hledí před sebe, ale pohledem ucukl na ni. Nad její barvou se pousmál.* No pokud to mám brát jako otázku... *Začal.* ...Tak ano. *Odpověděl nakonec, ale stále hleděl před sebe.*

*Konečně se probudí z toho svého transu.*Ehm, no... ber to jak chceš?*odpoví rozpačitě otázkou, nervózně se usměje, a celá se studem začervená.*