*Celou cestu ji držel za ruku. Přivedl ji na na jakýsi kopec či vyvýšeninu - nebo jak to jinak nazvat. Když už byli skoro nahoře, stoupl si za ní a svýma rukama jí přikryl oči.* Nekoukat. *Usmál se.* A jdi rovně. *Zašeptal jí do ucha a usmál se.*

*usmála se*Už jdu*nechala se vést a stále metušila, kam ji vede*

*Pousmál se.* A nemrač se, nesluší ti to. *Prohodil ještě a chytl ji za ruku.* Za mnou. *Zavelel se stálým úsměvem a vedl ji s sebou.*

*zamračila se, ale zvedla se*Dobře*usmála se*tak mě veď*vyplázla na něj jazyk a cekla, co bude dál*

To je překvapení. *Odpověděl a usmál se.* Tak tady jen tak neseď a vstávej. *Zopakoval se stálým úsměvem na tváři.*

*pousmála se*Co teda budeme dělat?*zeptala se zvědavě. Seděla ale dal*

*Pokrčil rameny.* Přispůsobím se. *Pousmál se a vstal.* Tak tu je tak neseď a vstávej. *Řekl a usmál se na ni.*

*nechápavě se na něj podívala*nevim, asi tak ještě 2 hodiny*hlavou ji vrtalo, proč to chtěl vědět*A ty?*oplatila mu otázku*

*Pousmál se.* Do kdy tu tak zhruba budeš? *Zeptal se.*

*zasmála se* Noo... Co?*sledovala ho a čekala na jeho nápad*