Eh? *málem se převrátí i s židlí dozadu. Tohle je na něj moc, teď už vážně ničemu nerozumí. Dneska už má těch jeho vtipů dost.* Podívej, Ken-chan, ty už ani nevíš, co říkáš... možná tu rybu smažili na alkoholu. *zamyslí se zda je to možný, ale pravděpodobně ne, možná ale vypil něco po cestě do jídelny, nebo ještě předtím. To by dávalo smysl. Jenže čím víc nad tím přemýšlí, tak by dávaly některý věci smysl, ale taky je možný, že si z něho dělá srandu.* Áááá, ty mi to vůbec neulehčuješ. *praští hlavou o stůl a zůstane takhle ležet. Rozhodne se to zkusit z jiného konce, protože vůbec netuší, co by měl dělat.* Dejme tomu, že by to, co říkáš nebyl vtip, ale pravda... *znovu začne přemýšlet nahlas. Začíná být vážně nervózní, takže si musí dávat pozor, co řekne, aby to neznělo divně. Pod stolem si začne lámat prsty, protože ho to uklidňuje.* ... A kdybych tě měl taky rád ... stejně by to bylo divný ... co by to pro nás znamenalo? *zeptá se tiše, teď se začne určitě Kentaro smát, že mluví nesmysli, a že si z něho dělal jenom srandu, tohle je vážně úžasnej den.*